Slovanské hradiště Libušín s kostelem sv. Jiří Území hradiště bylo osídleno již v 6. - 7. století, jak bylo potvrzeno archeologickými nálezy keramiky tzv. pražského typu. Opevnění hradiště bylo budováno až v 9. století a obrannému účelu sloužilo nejvýše do přelomu 11. a 12. století. Je pravděpodobné, že už v 10. století zde byl kostel sv. Jiří, jemuž byly v té době zasvěcovány kostely. Podle historických pramenů byl pravděpodobně po roce 1277 přistavěn ke kostelu presbytář, tj. v době, kdy vlastníkem Libušína byl benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově a Skalách. V rejstřících papežských desátků roku 1352 je kostel sv. Jiří uváděn jako farní. Kostel byl zřejmě živým centrem pro obyvatele ze širokého okolí. Asi kolem roku 1500 byla postavena zvonice a na ní byly osazeny zvony od mistra Bartoloměje z Prahy, jeden r. 1504 /odcizen 1996/ a druhý r. 1536 /nedochoval se/. Roku 1683 byl pořízen ranně barokní oltář a kazatelna. Roku 1711 byly osazeny kamenné portály, roku 1737 byl postaven kůr. Kolem roku 1760 byl zhotoven rokokový oltář sv. Jiří. Po roce 1800 byl kostel vyzdoben souborem obrazů apoštolů /od roku 1991 v depozitáři/. V roce 1859 byly instalovány varhany, v roce 1883 byl zhotoven nový strop na lodi. Od vysvěcení nového kostela sv. Prokopa v Libušíně v roce 1908 slouží kostel sv. Jiří na Hradišti jako kostel poutní a hřbitovní.
Kostel sv. Prokopa Velký novogotický kostel sv. Prokopa byl postaven v roce 1908 místní školní radou především pro školní děti. V té době už nevyhovovalo docházení do kostela sv. Jiří na hradišti. Za 30 let rozvoje hornictví Libušín vzrostl z 500 obyvatel na 4082 a do dvou škol obecných a školy měšťanské chodilo více než 1000 dětí. Obec nebyla samostatnou farností, kostel mohl mít jen statut kaple. Stavbu proto zařizovala místní školní rada jako školní kapli. V lednu 1906 byly přijaty plány architekta Mockera z Třeboně, v květnu 1907 zadáno provedení staviteli Ullmannovi z Libušína a 25. listopadu 1908 byl kostel vysvěcen pražským arcibiskupem. Kostel, zasvěcený patronu horníků sv. Prokopu, je jednolodní novogotický chrám s věží 32 m vysokou, s presbytářem s malou věžičkou. Má plochý strop, 11 oken z katedrálního skla a 5 oken s obrazy sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Jiří, sv. Josefa, sv Anny s Pannou Marií dle návrhu akad. malíře A. Liebschera. Obrazy v lodi malovali místní učitel Adolf Kolář a Adla Schön, tehdy student uměleckoprůmyslové školy. Vnitřní zařízení je rovněž v novogotickém stylu a tvoří tak se stavbou vzácnou slohovou jednotu. Vedle kostela je sloup se sochou sv. Jana Nepomuského z r. 1735.
|