Historie
Není pochyb o tom, že obyvatelé Libušína prošli všemi následujícími dějinnými etapami se vším, co přinášely: vzrušenou dobou husitskou, časem bídy, hladu a útisku doby pobělohorské, třicetiletou válkou, epidemiemi i hladomorem. Překročme staletí a podívejme se, kdy, jak a proč nastala pro Libušín zcela nová historie. |
V 70. letech 18. století se situace na Kladensku začala podstatně měnit. V roce 1775 bylo na úbočí vrchu Vysoký u Vrapic nalezeno větší ložisko uhlí. Rozvoj těžby na sebe nedal dlouho čekat. Nastala i novodobá historie Libušína. V roce 1877 zahájil těžbu důl Mayrau ve Vinařicích, v Libušíně důl Jan roku 1887, důl Max r. 1890 a důl Scholler r. 1902. Pracovní příležitosti přiváděly do Libušína nové obyvatele. Přicházelo venkovské obyvatelstvo z okolí, horníci z Příbramska, železářští dělníci z Hořovicka i námezdní síly ze všech koutů země. Hornická činnost v Libušíně a rozvinutá železářská výroba na Kladně přinášela pracovní příležitosti, ale i řadu negativních jevů: těžké pracovní a životní podmínky horníků a dělníků v hutích a stále se zhoršující životní prostředí. |
Doly postupně skončily těžbu a dnes se těží už jen na dole Kladno, což je původní důl Scholler. Protože se zde nerozvinula žádná další významná průmyslová ani zemědělská činnost, většina občanů dojíždí do zaměstnání do Kladna nebo do Slaného. Libušín se stává příměstskou obcí Kladna s rodinnými domky se zahrádkami. Na okolních svazích jsou zahrádkářské osady a také okolní lesy i probíhající plynofikace přispívají k čistotě ovzduší a příjemnějšímu životu. Proto se zde stále staví nové rodinné domky. Libušín je možná na počátku své další, zcela nové historie. |